GCG Group
Průvodce · Polyuretany

Průvodce polyuretany:
polyoly, izokyanáty, pěny a elastomery

Kompletní průvodce pro technology a nákupčí — chemie reakce, typy polyolů a izokyanátů, katalyzátory, pěnové systémy, CASE aplikace a legislativní požadavky.

Úvod do polyuretanů

Polyuretan (PU) je skupina polymerů vznikajících reakcí polyolu (sloučeniny s reaktivními hydroxylovými skupinami -OH) a izokyanátu (sloučeniny s reaktivními skupinami -NCO). Výsledná chemická vazba se nazývá uretanová vazba (karbamátová skupina), podle které je celá třída materiálů pojmenována.

Polyuretany objevil chemik Otto Bayer a jeho tým ve firmě IG Farben v roce 1937. Bayer hledal způsob, jak konkurovat nově vyvinutým polyamidům (nylonu) od DuPontu, a při experimentech s reakcí diizokyanátů a diolů narazil na materiál s unikátní kombinací pevnosti, pružnosti a odolnosti. Během druhé světové války se PU nátěry a pěny používaly ve vojenském letectví, masová komercializace však přišla až v 50. a 60. letech.

Dnes patří polyuretany mezi nejuniverzálnější polymery vůbec — celosvětová produkce přesahuje 25 milionů tun ročně. Jejich síla spočívá v tom, že volbou typu polyolu, typu izokyanátu, katalyzátorů a přísad lze z prakticky stejné chemické platformy vyrobit extrémně odlišné materiály:

Flexibilní pěny

matrace, sedačky, čalounění automobilů

Rigidní pěny

tepelná izolace budov, chladírenství, sendvičové panely

Elastomery a TPU

automobilové díly, kolečka, hadice, podrážky obuvi

Nátěry a laky (2K PU)

ochranné nátěry dřeva, kovu, podlah

Lepidla a těsnicí hmoty

stavebnictví, dřevozpracující průmysl, sendvičové panely

Vlákna (spandex/elastan)

textilní průmysl, elastické tkaniny

Klíčová definice

Polyuretan vzniká polyadicí (nikoli polykondenzací) — při reakci polyolu s izokyanátem nevzniká vedlejší produkt jako voda. Reakce je vysoce exotermní a její rychlost i výsledné vlastnosti materiálu se řídí volbou katalyzátorů, funkčnosti polyolu a NCO indexu.

Chemie polyuretanové reakce

Základem veškeré PU chemie je reakce izokyanátové skupiny (-N=C=O) s hydroxylovou skupinou (-OH) polyolu. Vzniká uretanová vazba (-NH-CO-O-):

R–N=C=O + R'–OH → R–NH–CO–O–R'

Tato reakce je exotermní (uvolňuje teplo, přibližně 24 kJ/mol) a probíhá bez uvolnění vedlejšího produktu. Rychlost reakce lze řídit katalyzátory — bez nich by při pokojové teplotě probíhala příliš pomalu pro průmyslové využití.

Reakce s vodou — zdroj CO2 pro napěňování

Klíčovou vedlejší reakcí v produkci pěn je reakce izokyanátu s vodou. Voda reaguje s -NCO skupinou za vzniku nestabilní karbamátové kyseliny, která se okamžitě rozkládá na amin a oxid uhličitý (CO2):

R–N=C=O + H2O → R–NH2 + CO2↑

Uvolněný CO2 vytváří bublinky, které nadouvají reakční směs — tomu se říká blowing reaction (nadouvací reakce), zatímco hlavní reakce polyol-izokyanát se nazývá gelling reaction (gelovací reakce). Vzniklý primární amin dále reaguje s dalším izokyanátem za vzniku močovinové vazby a tvorby polymeru s tzv. tvrdými segmenty. Rovnováha mezi rychlostí gelovací a nadouvací reakce je klíčová pro kvalitu výsledné pěny — příliš rychlá nadouvací reakce vede ke kolapsu pěny, příliš pomalá k jejímu přehuštění.

NCO index a stechiometrie

NCO index vyjadřuje poměr skutečně dávkovaného množství izokyanátu k teoretickému stechiometrickému množství potřebnému pro úplnou reakci se všemi hydroxylovými (a v pěnových systémech i vodními) skupinami, vynásobený stem. Index 100 znamená přesný stechiometrický poměr.

NCO indexTypický systémEfekt
90–100Flexibilní pěny (měkčí)Nižší tvrdost, více nezreagovaných OH skupin
100–110Flexibilní pěny (standardní)Vyvážené mechanické vlastnosti
105–115Rigidní pěny, elastomeryVyšší hustota síťování, tvrdší materiál
115–130Systémy s biuretovým/alofanátovým síťovánímZvýšená tepelná odolnost a tvrdost

V praxi se izokyanát vždy dávkuje v mírném nadbytku oproti stechiometrii, protože část reaguje s vlhkostí vzduchu a nečistotami. Přesná stechiometrie je jedním z nejdůležitějších parametrů, které formulátor kontroluje — chyba v poměru o pouhých pár procent výrazně mění mechanické vlastnosti výsledného materiálu.

Polyoly — typy a vlastnosti

Polyol tvoří v konečném materiálu tzv. měkký segment a určuje z velké části pružnost, chemickou odolnost a hydrolytickou stabilitu. Dvě hlavní skupiny — polyetherové a polyesterové polyoly — mají zásadně odlišné vlastnosti a použití.

Polyetherové polyoly

Vyrábí se polymerací propylenoxidu (PO) a/nebo etylenoxidu (EO) na iniciátoru (glycerin, propylenglykol, sorbitol, sacharóza). Tvoří přibližně 90 % celosvětové spotřeby polyolů pro pěny díky nízké ceně, dobré hydrolytické stabilitě a nízké viskozitě usnadňující zpracování.

Polyesterové polyoly

Vyrábí se esterifikací dikarboxylových kyselin (adipová, ftalová) s glykoly. Poskytují vyšší mechanickou pevnost, lepší odolnost olejům a rozpouštědlům a lepší adhezi, ale mají horší hydrolytickou stabilitu a vyšší cenu. Používají se především v elastomerech, CASE aplikacích a vysoce kvalitních nátěrech.

VlastnostPolyetherové polyolyPolyesterové polyoly
CenaNižšíVyšší (2–3×)
Hydrolytická stabilitaVysokáNižší (náchylné k hydrolýze)
Mechanická pevnostStředníVysoká
Odolnost olejům/rozpouštědlůmNízkáVysoká
ViskozitaNízkáVyšší
Typické použitíFlexibilní a rigidní pěnyElastomery, CASE, nátěry

Molekulová hmotnost a funkčnost

Dva klíčové parametry polyolu určují vlastnosti výsledného polymeru: molekulová hmotnost (obvykle 200–8 000 g/mol pro flexibilní pěny, nižší pro rigidní systémy) a funkčnost (počet OH skupin na molekulu, typicky 2–8).

  • Vyšší molekulová hmotnost polyolu → delší měkké segmenty → vyšší pružnost a nižší tvrdost
  • Vyšší funkčnost → hustší síťování → vyšší tuhost a tepelná odolnost (typické pro rigidní pěny, funkčnost 3–8)
  • Nízká funkčnost (2) → lineární struktura → typické pro elastomery a TPU

Praktický tip

Pro flexibilní pěnu volte polyetherový triol s MW 3 000–6 000 g/mol. Pro rigidní izolační pěnu volte polyol s vysokou funkčností (4–8) a nízkou molekulovou hmotností (250–700 g/mol) — zajistí hustou síťovou strukturu potřebnou pro nízkou tepelnou vodivost.

Izokyanáty — typy a bezpečnost

Izokyanáty tvoří tzv. tvrdý segment polyuretanu a jsou zodpovědné za tuhost, tepelnou odolnost a mechanickou pevnost. V průmyslové praxi dominují dva aromatické izokyanáty — MDI a TDI — doplněné alifatickými izokyanáty pro UV stabilní aplikace.

MDI (Difenylmethan diizokyanát)

Nižší tlak par než TDI, tedy nižší riziko inhalační expozice. Existuje ve dvou formách: monomerní 4,4'-MDI (čistý, pro elastomery a CASE aplikace) a polymerní pMDI (směs oligomerů, vyšší funkčnost, pro rigidní pěny). Používá se také ve formě modifikovaných/prepolymerních variant s upravenou reaktivitou a viskozitou.

4,4'-MDI (monomerní)

Elastomery, TPU, CASE, mikrocelulární pěny

pMDI (polymerní)

Rigidní pěny, izolační panely, spray foam

TDI (Toluen diizokyanát)

Vyrábí se jako směs izomerů 2,4-TDI a 2,6-TDI, nejběžněji v poměru 80:20 (TDI-80) nebo 65:35 (TDI-65). Vyšší tlak par znamená vyšší těkavost a přísnější požadavky na větrání a ochranu dýchacích cest. Dominuje ve výrobě flexibilních pěn díky nižší ceně a vhodnému reakčnímu profilu.

TDI-80 (80/20)

Standardní flexibilní pěny — matrace, sedačky

TDI-65 (65/35)

Vyšší reaktivita, speciální pěnové profily

Alifatické izokyanáty — HDI a IPDI

HDI (hexamethylen diizokyanát) a IPDI (isoforon diizokyanát) neobsahují aromatické jádro, díky čemuž jsou odolné proti žloutnutí vlivem UV záření. Používají se výhradně tam, kde je vyžadována dlouhodobá barevná stálost — automobilové vrchní laky (clear coat), venkovní průmyslové nátěry a UV stabilní elastomery. Cenově jsou výrazně dražší než MDI/TDI.

Bezpečnost při práci s izokyanáty

Všechny diizokyanáty jsou klasifikovány jako respirační a kožní senzibilizátory. Opakovaná expozice může vést k rozvoji izokyanátového astmatu, které je nevratné i po ukončení expozice. Expoziční limity (OEL) se v EU pohybují v řádu jednotek až desítek µg/m³ (např. pro MDI typicky 0,05 mg/m³ jako TWA). Nezbytná jsou: uzavřené dávkovací systémy, odsávání par, respirátory s ochranou proti aerosolům a párám, ochranné rukavice odolné izokyanátům a pravidelné lékařské prohlídky exponovaných pracovníků.

Katalyzátory pro PU systémy

Bez katalyzátorů by reakce polyol-izokyanát probíhala při pokojové teplotě příliš pomalu pro průmyslové zpracování. Katalyzátory se dělí na dvě hlavní skupiny podle toho, kterou reakci primárně urychlují.

Aminové katalyzátory

Terciární aminy jako DABCO (triethylendiamin, TEDA), dimethylcyklohexylamin (DMCHA) nebo bis-(2-dimethylaminoethyl) ether urychlují jak gelovací, tak nadouvací reakci, s různou selektivitou. Volba a kombinace aminových katalyzátorů určuje poměr rychlosti tvorby CO2 (nadouvání) vůči tvorbě uretanové vazby (gelace/síťování) — tato rovnováha je klíčová pro strukturu a stabilitu pěny během vzniku.

Organokovové katalyzátory

Cínová katalyzátory, především DBTDL (dibutylcín dilaurát) a cínatý oktoát (stannous octoate), silně preferují gelovací reakci a používají se pro rychlé vytvrzení elastomerů, nátěrů a lepidel. Vzhledem k rostoucím obavám o toxicitu organocínových sloučenin (některé jsou klasifikovány jako reprodukčně toxické) trh stále více přechází na bismutové katalyzátory (bismut neodekanoát) a zirkoniové alternativy, zejména v spotřebitelských a zdravotnických aplikacích.

KatalyzátorTypPrimární efektPoužití
DABCO / TEDA-33AminovýGelace i nadouváníFlexibilní i rigidní pěny
DMCHAAminovýNadouvání (blowing)Rigidní pěny, spray foam
DBTDLOrganocínGelaceElastomery, nátěry, lepidla
Cínatý oktoátOrganocínGelace (rychlá)Flexibilní pěny (starší systémy)
Bismut neodekanoátBezcínová alternativaGelaceSpotřebitelské a zdravotnické aplikace

Praktická formulace obvykle kombinuje aminový katalyzátor (pro řízení reakčního profilu — cream time, rise time) s malým množstvím kovového katalyzátoru (pro dosažení potřebné tvrdosti a rychlosti vytvrzení). Přesný poměr se ladí empiricky pro každý konkrétní systém.

Pěnové systémy

Pěny tvoří objemově největší segment spotřeby polyuretanů. Rozdělují se na flexibilní, rigidní a semi-rigidní podle buněčné struktury a mechanických vlastností.

Typ pěnyHustotaBuněčná strukturaTypická aplikace
Flexibilní pěna20–60 kg/m³Otevřené buňkyMatrace, sedačky, čalounění aut
Vysoce odolná flexibilní (HR)35–60 kg/m³Otevřené buňky, vysoká pružnostSedačky vyšší třídy, ortopedické matrace
Rigidní pěna30–50 kg/m³Uzavřené buňky (>90 %)Izolační panely, chladírenství, spray foam
Semi-rigidní pěna40–80 kg/m³Smíšená strukturaNárazníky, panely přístrojové desky
Integrální pěna (skin foam)proměnná (jádro-povrch)Kompaktní povrch, pórovité jádroVolanty, područky, podrážky obuvi

Nadouvací (blowing) agenty

Historie nadouvacích agentů odráží vývoj environmentální legislativy. Původně se používaly CFC (chlorfluoruhlovodíky), jako CFC-11, díky vynikajícím izolačním vlastnostem. Montrealský protokol z roku 1987 nařídil jejich postupné vyřazení kvůli ničení ozonové vrstvy. Následovaly HCFC (méně škodlivé, ale stále regulované) a dnes se používají především:

  • Voda — reaguje s izokyanátem za vzniku CO2 (viz kapitola o chemii reakce), nejběžnější pro flexibilní pěny
  • Pentan (cyklopentan, izopentan) — fyzikální nadouvací agent pro rigidní izolační pěny, nulový potenciál poškození ozonu
  • HFO (hydrofluoroolefiny) — nová generace s nízkým GWP (potenciálem globálního oteplování), nahrazují starší HFC ve spray foam aplikacích

Trend v izolačních pěnách

EU nařízení o F-plynech (F-Gas Regulation) postupně omezuje HFC nadouvací agenty kvůli vysokému GWP. Výrobci rigidních pěn stále více přecházejí na HFO nebo kombinace pentan/CO2, které kombinují dobrý izolační výkon s nízkým environmentálním dopadem.

Elastomery a CASE aplikace

Zkratka CASE (Coatings, Adhesives, Sealants, Elastomers — nátěry, lepidla, těsnicí hmoty, elastomery) označuje nepěnové aplikace polyuretanů, kde se využívá jejich mechanická pevnost, odolnost oděru a chemická odolnost.

Lité elastomery (cast elastomers)

Vyrábí se reakcí prepolymeru (předreagovaný izokyanát s polyolem) s prodlužovačem řetězce, nalitím do formy. Používají se pro válce, kolečka, těsnění, dopravníkové pásy — všude tam, kde je potřeba kombinace vysoké pevnosti v tahu, odolnosti oděru a tlumení vibrací. Tvrdost lze cíleně nastavit v širokém rozsahu Shore A 60 až Shore D 75.

Termoplastické polyuretany (TPU)

TPU jsou lineární blokové kopolymery (bez chemického síťování), které lze opakovaně tavit a tvarovat vstřikováním nebo vytlačováním jako běžný termoplast. Kombinují elastické vlastnosti gumy s zpracovatelností plastu. Používají se pro hadice, kabelové pláště, sportovní obuv, ochranné fólie a 3D tisk flexibilních dílů.

Dvousložkové (2K) PU nátěry

Skládají se ze složky A (polyol nebo akrylátový polyol) a složky B (izokyanátový tvrdidlo, typicky na bázi HDI biuretu nebo isokyanurátu pro UV stabilitu). Po smíchání vytvrzují za vzniku vysoce odolného nátěrového filmu s výbornou chemickou odolností, tvrdostí a leskem. Používají se pro automobilové vrchní laky, průmyslové nátěry ocelových konstrukcí a podlahové systémy.

Klíčové mechanické parametry elastomerů

Tvrdost Shore A

40–95

Tvrdost Shore D

45–85

Pevnost v tahu

až 60 MPa

Přísady a pomocné látky

Silikonové surfaktanty

  • Stabilizují rostoucí buňky pěny během napěňování a brání jejich splynutí
  • Řídí velikost a jednotnost buněčné struktury (cell structure control)
  • Nezbytné pro dosažení jemné, uniformní pěny bez trhlin a propadů

Zpomalovače hoření (flame retardants)

  • Fosforové sloučeniny (TCPP, TEP) — nejrozšířenější, snižující hořlavost
  • Trend k halogen-free variantám kvůli obavám o toxicitu zplodin hoření
  • Povinné pro stavební izolační pěny dle požárních norem (EN 13501)

Prodlužovače řetězce (chain extenders)

  • 1,4-butandiol (BDO) — nejběžnější prodlužovač pro elastomery a TPU
  • MOCA (4,4-methylenbis(2-chloranilin)) — poskytuje výbornou tvrdost, ale je klasifikován jako karcinogen kategorie 1B a jeho použití je v EU přísně omezeno
  • Ethylenglykol, hydrochinon-bis-hydroxyetyl éter (HQEE) jako alternativy k MOCA

Plniva (fillers)

  • Uhličitan vápenatý — snižuje cenu, zvyšuje tuhost
  • Skleněná vlákna — zvyšují modul pružnosti a rozměrovou stabilitu
  • Saze — UV ochrana a elektrická vodivost v antistatických aplikacích

Legislativa a bezpečnost

Práce s izokyanáty patří k nejpřísněji regulovaným oblastem chemického průmyslu v EU. Klíčovým milníkem je nedávná změna nařízení REACH.

⚠ Povinné školení pro práci s diizokyanáty od srpna 2023

Nařízení REACH (příloha XVII, položka 74) zavedlo od 24. srpna 2023 povinnost, že všichni průmysloví a profesionální uživatelé pracující s diizokyanáty (MDI, TDI, HDI, IPDI a další) v koncentraci nad 0,1 % musí před zahájením práce absolvovat odpovídající školení o bezpečném zacházení. Školení musí být zdokumentováno a na vyžádání předloženo kontrolním orgánům. Bez platného potvrzení o absolvování školení nesmí být diizokyanáty v EU nadále používány — dodavatelé jsou povinni na tuto povinnost upozorňovat na obalu a v bezpečnostním listu.

REACH (ES 1907/2006), příloha XVII, položka 74

Povinné školení uživatelů diizokyanátů nad 0,1 % koncentrace, platné od srpna 2023. Zahrnuje jak vlastní výrobce PU systémů, tak koncové zpracovatele (např. aplikátory spray foam izolace).

CLP (ES 1272/2008)

Diizokyanáty jsou klasifikovány jako respirační senzibilizátory kategorie 1 (H334) a kožní senzibilizátory kategorie 1 (H317). Vyžadují odpovídající výstražné symboly a bezpečnostní věty na obalu.

Expoziční limity (OEL)

Národní expoziční limity pro MDI a TDI se pohybují v řádu 0,005–0,02 ppm (TWA) až 0,02–0,07 ppm (STEL). Přesné hodnoty se liší dle členského státu — v ČR stanoví nařízení vlády o ochraně zdraví při práci.

MOCA a restrikce chain extenderů

MOCA je klasifikován jako karcinogen kategorie 1B (H350) a jeho použití podléhá autorizaci dle REACH. Řada výrobců přechází na alternativní prodlužovače řetězce (HQEE, ethylenglykol).

Nařízení o F-plynech (EU 517/2014)

Omezuje používání HFC nadouvacích agentů s vysokým GWP v pěnových systémech, urychluje přechod na HFO a uhlovodíkové alternativy.

Aplikace v průmyslu

Automobilový průmysl

  • Sedačky a čalounění: flexibilní a HR pěny, hustota 45–60 kg/m³
  • Stropní podhledy (headliners): semi-rigidní kompozitní pěny
  • Nárazníky a panely: integrální a mikrocelulární pěny, RIM elastomery
  • Volanty a područky: integrální pěna s kompaktním povrchem

Stavebnictví

  • Sendvičové izolační panely: rigidní pěna mezi ocelovými nebo hliníkovými plechy
  • Stříkaná izolace (SPF — spray polyurethane foam): aplikace na místě, uzavřenobuněčná
  • Těsnicí pěny (PU pistolová pěna): montážní a izolační těsnění spár
  • Podlahové 2K PU nátěry a stěrky: chemicky odolné průmyslové podlahy

Nábytkářský průmysl

  • Matrace: flexibilní pěna 20–40 kg/m³, viskoelastické (paměťové) pěny
  • Čalounění nábytku: standardní i HR flexibilní pěny
  • Konstrukční díly nábytku: rigidní integrální pěny imitující dřevo

Obuvnický průmysl a lepidla

  • Podrážky obuvi: mikrocelulární PU pěna nebo TPU, odolnost oděru a ohebnost
  • Lepidla na dřevo a sendvičové panely: 1K a 2K PU lepidla s vysokou pevností spoje
  • Těsnicí hmoty ve stavebnictví: PU sealanty s dobrou elasticitou a přilnavostí

Jak vybrat správný PU systém

Výběr optimálního polyuretanového systému vyžaduje systematický přístup založený na požadavcích konečné aplikace, nikoli pouze na ceně surovin.

1

1. Definujte hustotu

Flexibilní čalounění: 20–60 kg/m³. Rigidní izolace: 30–50 kg/m³. Integrální pěny: hustota jádra a povrchu se liší v rámci jednoho dílu.

2

2. Určete požadovanou tvrdost

Shore A pro měkké elastomery a flexibilní pěny (40–95 Shore A), Shore D pro tuhé elastomery a kompaktní materiály (45–85 Shore D).

3

3. Ověřte reakční profil

Cream time (počátek reakce, vizuálně zbělání směsi), gel time (počátek gelace), tack-free time (povrch přestává lepit) — musí odpovídat vaší výrobní lince a času formy.

4

4. Zvolte způsob zpracování

Lití do otevřené formy (pour-in-place) pro nábytek a panely, stříkání (spray) pro izolace na místě, RIM (Reaction Injection Molding) pro přesné automobilové díly.

5

5. Zvažte chemickou a UV odolnost

Pro venkovní aplikace s expozicí UV záření volte alifatické izokyanáty (HDI/IPDI) místo aromatických (MDI/TDI), které žloutnou.

6

6. Ověřte legislativní požadavky

Zajistěte, že vaši pracovníci mají platné školení dle REACH přílohy XVII pro práci s diizokyanáty, a zkontrolujte aktuální SDS.

7

7. Proveďte zkušební šarži

Před sériovou výrobou otestujte reakční profil, mechanické vlastnosti a rozměrovou stabilitu na menší zkušební šarži.

Časté dotazy

Co je polyuretan a jak vzniká?+
Polyuretan (PU) je polymer vznikající reakcí polyolu (sloučeniny s hydroxylovými -OH skupinami) s izokyanátem (sloučeninou s -NCO skupinami). Reakcí vzniká charakteristická uretanová vazba. Poprvé polyuretany připravil Otto Bayer v roce 1937 v Německu. Podle poměru složek, typu polyolu a přísad lze vyrobit pěny, elastomery, nátěry, lepidla i vlákna.
Jaký je rozdíl mezi MDI a TDI?+
MDI (difenylmethan diizokyanát) má nižší tlak par a nižší toxicitu při vdechování, používá se pro rigidní pěny, elastomery a CASE aplikace. TDI (toluen diizokyanát) je těkavější, levnější a používá se především pro flexibilní pěny (matrace, sedačky). MDI existuje jako monomerní (4,4-MDI) i polymerní (pMDI) forma, TDI se vyrábí jako směs izomerů 2,4- a 2,6-TDI.
Co znamená NCO index v polyuretanové formulaci?+
NCO index vyjadřuje procentuální poměr skutečně použitého množství izokyanátu k teoretickému stechiometrickému množství potřebnému k reakci se všemi OH skupinami. Index 100 znamená přesný stechiometrický poměr. V praxi se pro flexibilní pěny používá index 95–110, pro rigidní pěny a elastomery často 100–115, protože nadbytek NCO reaguje s vodou a biuretovými/alofanátovými vazbami zvyšuje síťování.
Proč je od srpna 2023 povinné školení pro práci s izokyanáty?+
Nařízení REACH (příloha XVII, položka 74) zavedlo od 24. srpna 2023 povinnost, že všichni průmysloví a profesionální uživatelé pracující s diizokyanáty v koncentraci nad 0,1 % musí absolvovat školení o bezpečném zacházení. Důvodem je vysoké riziko senzibilizace dýchacích cest a kůže. Bez platného certifikátu o školení nesmí být diizokyanáty v EU používány.
Jaký je rozdíl mezi flexibilní a rigidní PU pěnou?+
Flexibilní pěna má otevřenou buněčnou strukturu, nízkou hustotu (20–60 kg/m³) a používá se v matracích, sedačkách a čalounění — je pružná a stlačitelná. Rigidní pěna má uzavřenou buněčnou strukturu (closed cell content nad 90 %), hustotu 30–50 kg/m³ a slouží jako tepelná izolace v konstrukčních panelech, chladírenství a stříkané izolaci (SPF), protože uzavřené buňky brání proudění vzduchu a zlepšují tepelný odpor.
Jak vybrat správný polyuretanový systém pro moji aplikaci?+
Vycházejte z požadované hustoty a tvrdosti (Shore A pro měkké elastomery, Shore D pro tvrdé), reakčního profilu (cream time, gel time, tack-free time) a způsobu zpracování (lití, stříkání, RIM). Pro izolaci volte rigidní pěnu s vysokým obsahem uzavřených buněk, pro čalounění flexibilní pěnu, pro dynamicky namáhané díly cast elastomer nebo TPU. Kontaktujte technický tým GCG Group pro konkrétní doporučení podle vaší aplikace.

Hledáte konkrétní polyuretanovou surovinu?

GCG Group dodává polyoly, izokyanáty (MDI, TDI), katalyzátory i speciální přísady pro výrobu pěn, elastomerů a CASE aplikací. Vzorky na vyžádání, technická podpora, individuální ceník.

Související články

Poptávkový košík

0 produkty

Košík je prázdný

Přidejte produkty z katalogu

Oblíbené

0 produkty

Zatím žádné oblíbené produkty

Klikněte na srdíčko u produktu a uložte si ho sem